Inovace hýbou světem! Že jste to jistě někde slyšeli? Inovace se ve výuce skloňují velmi často. Každý z nás by si měl nejprve uvědomit, jakým stylem vlastně do dnešního dne vůbec učil. A proto si teď spolu stanovíme hranici, kterou si rozlišíme klasické a inovativní výukové metody.

V literatuře se setkáváme s různými kritérii pro klasifikování výukových metod. Příkladem nám může být třídění podle Vališové a Kasíkové, které přichází s různými aspekty:
- Didaktický,
- psychologický,
- logický,
- procesuální,
- aplikační.
Jako příklad známých klasifikací zmiňme například rozdělení podle I. J. Lenera, který odvíjí třídění metod od učitelovy činnosti a žákových poznávacích procesů:
- Informačně-receptivní metoda,
- reproduktivní,
- metoda problémového výkladu,
- heuristická metoda,
- výzkumná metoda.
V našem případě se pozornost zaměří na již zmiňované klasické a inovativní metody. Jak vůbec můžeme tyto dva protipóly definovat? Za klasické metody můžeme považovat ty z nich, ve kterých má učitel dominantní roli a výuka je postavena především na jeho předávání informací žákovi. V těchto případech je charakteristickým rysem frontální výuka. Jedná se o tzv. tradiční výuku. Do této kategorie můžeme zařadit slovní metody (popis, přednáška, práce s textem), názorně-demonstrační metody (předvádění, instruktáž, pozorování) a praktické metody (manipulování, napodobování).
„Za klasické metody můžeme považovat ty z nich, ve kterých má učitel dominantní roli a výuka je postavena především na jeho předávání informací žákovi. V těchto případech je charakteristickým rysem frontální výuka. Jedná se o tzv. tradiční výuku.“
Inovativní metody oproti klasickým metodám vychází hlavně z ekonomie a ve většině případů bývají spojovány s vědou a výzkumem, což není jediné prostředí, kde se inovace dají uplatnit. Významy slova inovace by se v našem případě daly spojit především s kreativitou, novými metodami a postupy. V českém pedagogickém prostředí jsou za inovativní pedagogiku považovány hlavně netradiční výukové metody a netradiční pojetí vyučovacích hodin.
„Významy slova inovace by se v našem případě daly spojit především s kreativitou, novými metodami a postupy.“
V následujících článcích se společně podíváme na některé inovativní metody a jejich efektivní využití při výuce jazyka.
MAŇÁK, Josef a Vlastimil ŠVEC. Výukové metody. Vyd. 1. Brno: Paido, 2003, 219 s.
ISBN 80-7315-039-5.
VALIŠOVÁ, Alena, KASÍKOVÁ Hana. Pedagogika pro učitele. 2., rozš. a aktualiz.
vyd. Praha: Grada, 2011, 456 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-3357-9.