Metakognice. Co to vůbec je? Nic Vám to neříká, nebo je Vám tento pojem povědomý? Tak či onak se na ni teď společně podíváme. Čistě prakticky bychom mohli začít tím, že počátky metakognice můžeme nalézt ve vývojové a kognitivní psychologii, nám ale prozatím postačí její definice. Takže co to ta metakognice vlastně je?
Zjednodušeně můžeme metakognici chápat jako „myšlení o myšlení“. Ze všech definic můžeme použít tu úplně první, od které se ostatní příliš neliší.
„… znalost zahrnující vlastní kognitivní procesy a produkty či cokoliv, co se jich týká,“ (Flavell 1976; s. 232)
Flavellovo rozdělení základních komponentů je pouze jedním z mnoha dalších rozdělení, která existují. Flavell metakognici rozdělil na základní komponenty:
- znalost kognice
- odkazují na jedincovu znalost svých silných a slabých stránek kognice
- znalost vnitřních a vnějších faktorů, které by mohly kognici ovlivnit
- znalost efektivního užití strategií
- monitorování (a regulace) kognice
- schopnost jedince řídit (regulovat) svou kognitivní činnost
Metakognice souvisí s dalšími konstrukty jako je motivace, kritické myšlení, učební strategie či řešení problémů. Například kritické myšlení je metakognicí podmiňováno (nebo alespoň podporováno). Někteří odborníci kritické myšlení zahrnují přímo pod metakognici.
Práce s metakognicí
Systematickým nácvikem lze dosáhnout zlepšení metakognitivní úrovně již v předškolním a mladším školním věku, nejvýznamnější roli tyto změny získávají až v době pubescence.
- Uvědomte si, že učení je dlouhodobý proces.
- Je důležitá znalost úkolu, který je nutné vyřešit. Rozdílné úkoly vyžadují jiné metody a konstrukty uvažování. Někdy se jedná o různé úrovně uvažování u jednoho úkolu. Žáci musí jasně pochopit, co se po nich žádá.
- Používejte strategie. Čím víc strategií žák využívá, tím víc se učí.
A jak vůbec rozvíjet metakognici u žáků?
- pomozte jim zaměřit se na podstatné informace (selektivní pozornost)
- naučte je strategie a podporujte je v jejich využívání
- podporujte zpracovávání informací do hloubky
- rozvíjejte i schopnost monitorování vlastního učení
„Mít znalosti je pouze část toho, co potřebujeme k efektivnímu učení. Je důležité, aby člověk taky uměl svoje znalosti strategicky použít a stejně tak znal, jak přednosti, tak i limity svých znalostí.“ (Bruning, Schraw, Ronning, 1999; p. 102)
Učební strategie
- Paměťové strategie
- pomáhají žákům se zapamatováním informací, jejich ukládáním a vyvoláváním z paměti
- seskupování, asociace, využití vizuálních materiálů, myšlenkové mapy, apod.
- Kognitivní strategie
- zprostředkovávají porozumění jazyku pomocí mentálních činností
- využití podobností, opakování, zvýrazňování textu, odvozování významu z kontextu, apod.
- Kompenzační strategie
- na základě lingvistických nebo neverbálních signálů studenti odhadují význam
- opisy, synonyma, miminka, gesta, přepínání do mateřského jazyka, pozměnění tématu, apod.
- Metakognitivní strategie
- pomáhají studentům koordinovat vlastní proces učení
- propojení látky s předchozími zkušenostmi, schopnost udržet pozornost, schopnost soustředit se, apod.
- Afektivní strategie
- týkají se emocí a motivace
- pochvaly, neformální hodnocení učitelem i spolužáky, reflexe, volba přiměřené náročnosti úloh, apod.
- Sociální strategie
- vychází ze sociálních kontaktů a principů kooperativního učení se
- spolupráce mezi žáky, spolupráce s rodilým mluvčím, apod.
Metakognice je důležitou součástí autoregulace, kterou si přiblížíme v jednom z dalších článků.
Flavell, J. H. (1976). Metacognitive aspects of problem solving. The Nature of Intelligence, 12, 231–235
Grangeat Michel (2018); Metakognice: způsob posílení výuky a studia
Učební strategie žáků. Cizí jazyky napříč předměty 2. stupně ZŠ a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií [online]. [cit. 2019-12-06]. Dostupné z: http://clil.nuv.cz/metodologie-clil/10-specifika-clil-metodiky/10-5-ucebni-strategie-zaka.html
Využití mnemotechnických pomůcek při studiu jazyků 